Rozpačit je tápem v milvání, srdce nám točou na poplach. Do hře pak nám u prvního stání spadne chrám a tak mám někdy strach. Že křídla se dám po lámou a na adresu nezdámou se půjdem dát, co se může zdát i s láskom. Dej mi ruku, dám ti svou, ať zůstanou hlásky, co nás držej nad vodou. Tenhle repréd, jak se zdá, to síla má a nespívám to jenom o nás dvoj, o nás dvoj. Podnikáme krkolomní pády, keď vězdám, co jsou na dosách. Pak se k sobě obracíme zádi, to už znám a tak mám někdy strach. Že křídla se dám po lámou a na adresu nezdámou se půjdem dát, co se může zdát i s láskom. Dej mi ruku, dám ti svou, ať zůstanou hlásky, co nás držej nad vodou. Tenhle repréd, jak se zdá, to síla má a nespívám to jenom o nás dvoj. Dej mi ruku, dám ti svou, ať zůstanou hlásky, co nás držej nad vodou. Tenhle repréd, jak se zdá, to síla má a nespívám to jenom o nás dvoj, o nás dvoj. www.mooji.org