Univerz
Narážím, se toulám s úsměvem na tváři
Odmítám, když vím, že se spálím
Nepůjdu k oltáři
Nacházím, pak ztrácím
Netám se, postijí to prostý
Mám jen bráci, nedávat
Nedávám, nerada předstíhám
A bylo toho dost a taky ještě bude
Když je kuže do běla, oči vidí rudě
Srdce neví, kde je, do toho venku leje
Aspoň to není poprvé, co se mi tohle děje
Je to, čím dál víc
O čem vím, že se nestává
Je toho, čím dál víc
Co mě baví a nezvládám
Je toho, čím dál víc
Co mě bolí a ustojím
Je toho, čím dál víc
Tím spíš se už nebojí
Snad příště se říká
Když ví, že příště se nekoná
Na místě neváhám
Se píše, nic není náhoda
Časem pozbírám, jenom lidí pár
To se dozvídám
To se dozvídám
S nima prožívám, jim se otvírám
Já jim to svídám
A budeme se bavit, dokud budeme tady
I když není co slavit, furt netrpíme hlady
Víme, co je bolest, známe dobře ty stavy
Chce to jenom uvěřit, že na to nejsme sami
Je toho, čím dál víc
O čem vím, že se nestává
Je toho, čím dál víc
Co mě baví a nezvládám
Je toho, čím dál víc
Co mě bolí a ustojím
Je toho, čím dál víc
Je toho, čím dál víc
Tím spíš se už nebojím
Je toho, čím dál víc
O čem vím, že se nestává
Je toho, čím dál víc
Co mě baví a nezvládám
Je toho, čím dál víc
Co mě bolí a ustojím
Je toho, čím dál víc
Tím spíš se už nebojím