Sedím v kapuci v pokoji sám
Natáhnu cigo, doleju si víno
Kdybych byl věřící, tak pohladím kříž
A věděl bych hned, že mi bude zaslík
Chtěl jsem slyšet smích, ale kekle jenom slzy
Můj život byl jenom kupal žíj
Který stavil jsem si jako ochranný štíh
V domění, že je to normální
Ale bylo tu světlo, co mě dokázalo zvedat
Pohladit, milovat, líbat mě a dodávat sílu
Která zrovna tehdy byla třeba
Ale já jsem to neviděla, neuměl to přijímat
A pak jsem to zahodil a nechal jít
Pro ten pocit, že to bude lepší
Z plánů jsem měl oči zaslepený
Nevěděl jsem, kde je štěstí mý
Zamčená v ohni, v boutech
Nemůžu rozstáhnout křídla
A jen tak si lítat
Jsem upoutaná
Chtěla bych vrátit se zpět
A do očí se ti dívat A přitom si zpívat
Na na na na na,
jsem upoutaná Na
na na na na,
zním o tom s tebou teď odletět a žít nad mrakama
Na na na na na,
jsem upoutaná
Na na na na na,
na na na na, na
Sakra všechno to tak utíká,
když tě potkávám,
ty si užíváš
Já sedím dál a ty se podíváš,
že všechno to světlo,
co bylo v nás
Nejdy jen tak jdu sat,
ale hoří dál,
nevím jak ty,
ale já hlásim požár
A nevím furt,
co s tím udělat mám,
a bojím se toho,
jak to bude dál
Dívám se na tebe a chtěl bych tě mít zas tady,
vymazat z hlavy,
všechny svoje stavy,
všechny ty zkraty,
podlomený nohy,
chtěl bych tě mít zaspátky
A pak jsem to zahodila,
nechal jít,
pro ten pocit,
že to bude lepší,
z plánů jsem měl oči zaslepený,
nevěděl jsem,
kde je štěstí mít
Zamčená v uhni v poutech,
nemůžu rozdánout křídla,
a jen tak si lítat,
jsem upoutaná,
chtěla bych vrátit se zpět,
a do očí se ti dívat,
a přitom si zpívat
Na na na na,
jsem upoutaná,
na na na na,
sním o tom s tebou teď odletět a žít nad mrakama