Pávude, pávude, pávude, pávude
Mám vlhké a lesklé oči pany a postříbřené podkovy
Jsem elegantně grošovaný a neusínám hladový
A proto říkám pánovi, jsme na tom dobře, Martine
Svět ale listopadový, tak mysleme jinajine
Tak mysleme jinajine, mysleme jinajine
Můj pán má meč a smělé plány, tři doktoráty z Padovy
Pláž k ožištinou lemovaný a vlasy Archandělovi
Já mám štěstí odpoví, jak přišlo možná pomineň
Kdo tohle chápe, ten ví, že měl by myslet na jiné
Že měl by myslet jinajine, měl by myslet jinajine
La-vu-la-vo-vi-jan, mo-no-na-na-no-vi-jan
La-vu-da-na-na-vi-da-di-na-on
Jde podál cesty u rousaný chlapi, hošku může nachoví
Meč blízkne, stačí jen dvě rány a pán svojak samy to ví
Pláž rozetne a se slovy mně stačí půlka, jak by ne
Dá tomu nešťastníkovi, tak rytíř myslí na jiné
Tak rytíř myslí na jiné, rytíř myslí na jiné
Ta-na-na-na-na-na-na-na-na-di-na
Na-na-na-na-na-ne-na-ne-na
Jsme v Praze, díky Škrétovi až na nás
Jednou zpočíne váš pohled, mlčte a nový
A pomysle to na jiné