Kaluže vyschly, prapor splih, dlouho se čeká na tramvaje,
na lince braní klisolaje, řežiči asi dřímou v nich,
neskřípou vozy, skřípe smích, ochmelky, který nechce vstát,
řek mi, klid, chce to, kurva, drát, spát ve dne, zpívat po nocích,
spát ve dne, zpívat po nocích.
Lepí se k sobě stránky knih, zatímco asfalt silnic taje,
prudce jak cukr v šálku čaje, černý čas brýlí na očích,
zelený jezer, rudý břich, v žáru se křiví křivoklád,
co si s tím počít, nevím, snad spát ve dne, zpívat po nocích,
spát ve dne, zpívat po nocích, spát ve dne, zpívat po nocích.
Vlasy, co přes den lepí klí, vlahá noc zpíská rozcuchá je,
dozvíme se, že o kraj háje, dobily žáby na myších,
kde stojí psáno, že je hřích na stvole trávy zkoušet hrát,
nebo si dotmy zapískat, spát ve dne, zpívat po nocích,
spát ve dne, zpívat po nocích, spát ve dne, zpívat po nocích.
Co vlastně získal ten, kdo z těch brainstorming v kanclu například,
třeba já, a přitom bych tak rád, spát ve dne, zpívat po nocích,
spát ve dne, zpívat po nocích, a přitom bych tak rád,
spát ve dne, zpívat po nocích,
spát ve dne.
www.arkance-systems.cz