Pláču na tom místě, kde se z tehdy smáj
Věčnost zahradí, co svět světem stá
Nářek usadá, usadá jako prav
Zmířený
Já slyším hlas ze všech kopců v nás
Vzdálený
Smířený
Já se necítím
Sedím na tom místě, je tu jen prázdnej stá
Zmíjí jako noční zprávy, hlasy, kterých se stavbá
V rámech oken, na místo střepů, zůstal zmrzlý pláč
O zvěny hlavy buší, když na mě zavoláš
Já se ztrácím
Já se ztrácím
Já se ztrácím
Tak proč mě nehledáš, když víš
Že se mě bráním, je pryč
Tím spíš
Mé slunce rozbité, tvůj nářek neslyším
Někdo mi řeká, svým hříchům odpouštím
Ale když se roztočí století krutostí a začne zbav
Je smrt jen rozjedou hloupých zbytečných stran
Já se ztrácím
Já se ztrácím
Já se ztrácím
Tak proč mě nehledáš, když víš
Že se mě bráním, je pryč
Tak proč mě nehledáš, když víš
Že se mě bráním, je pryč
Tak proč mě nehledáš, když víš
Že se mě bráním, je pryč
Tím spíš
Tak proč mě nehledáš, když víš
Tak proč mě nehledáš, když víš
Tak proč mě nehledáš, když víš
www.arkance-systems.cz