Láhev na půl je dopytá, na stole hrob mrtvých těl nedopalků,
láska věc je tak nejistá, jak hlava na popravčím špalku,
tak třeba výheň tvých plamených věd už tak nehoří a co víc přestává řád.
Kam se ty plameny jen vytrácí, vždycky je těžký říct čí je to vina,
kdo tě však zlaťáky dnes uplácí, zítra může být tím, kdo tě stíná,
to pak se v žáru těch plamených věd v popel proměníš, taky ty jako dnes já.
Stačí se v zemi tvých slabých míst do toho dát,
co budech má ní vzít a vytrancovat v zemi tvých slabých míst,
pomalu blížit se poda zdívat mě přikrytou tvář,
všecko co třpití se můžeš mít, dokud bude co brát,
jenže co pak až kránu prách věřitele znostně překročí,
poznáš, že se tvých kol štěstí netočí.
Kam se ty plameny jen vytrácí, vždycky je těžký říct čí je to vina,
kdo tě všech slatáky dnes uplácí, zítra může být tím, kdo tě stíná,
to pak se v žáru těch plamených věd v popel proměníš, taky ty jako dnes já.
Značí se v zemi tvých slabých míst, do toho dál,
co bude kmání vzít a vydrancovat, v zemi tvých slabých míst,
pomalu vlížit se hodel, zdívat mě přikrytou tvář,
všecko co cpítí se můžeš mít, dokud bude co brát,
jenže co pak až kránu prách věřitele znostně překročí,
poznáš, že se tvých kol štěstí netočí.
Titulky vytvořil JohnyX