Křičel jsem doticha, myšlenky spolikal
Kolikrát chtěl něco říct,
ale nenašel ty správný slova
Myšlenky hlodaj a bodaj, co bude, co pak
Co když se mne vyjde, co budu dělat?
* it, zkusím to taky
Há jako raket, najdeš jenom prázdný sakl
Nechodím late a sice není ledový
Tak mě nech si aspoň občas zahulit
Vím, že mě to brzdí a kolem je to rychlý
Já ve mála potřebuju asi trochu pnistí
Každou chvíli na tebe myslím,
muza bez který mi to nemyslí
Jsi pro mě všechno,
jsi pro mě kdeco,
tak prosím tě nechoď
Ráno se nejde zvednout, když stávám v jedno
Pocit,
že zejtra budu stávat ve dvou,
mi dává sílu
Do toho líce vší ve dvou,
píšu asi písně a básně v jedno
Špinavý poet,
texty na stole,
nesmysl na první due
Jednou z toho,
ví čo,
pojem,
velký jak golem,
s zakulatým stolem,
konečně volný,
furt bejt hodnej kluk,
ale trochu zmr
Furt bejt hodnej kluk,
kluk,
taky trochu zmr,
prr